Jak jsem se (ne)zúčastnil BT pochodu

Letošní BT pochod nemohl začít klasičtěji. V metru směr Florenc mi volá Boky, jestli ten bus jede z Čerňáku. Nejede. Naštěstí má dobrou taxikářku, takže o cestu s dětma nepřišel. A že byla! Za hodinu čtyricet člověk do Turnova dojede třikrát. My skoro ani jednou. Navíc když si chtěl Lorenc zpříjemnit cestu bráníčkem, dostal čočkovou od přítomné docentky semen a hnoje. "By se z toho piva taky mohlo udělat někomu blbě - By se mohlo někomu udělat blbě bez toho piva." Cajk!

Účastníci zájezdu (Foto Sony)

V Turnově na perónu se nás sešlo jako psů, navíc převahu snad měly i fenky, na což fakt nejsme zvyklý. Ty nám s párkem v ruce a rohlíku zafandily při startovním exáči a okoukly prdele a už se razilo směr Hlavatice. Cestou jsme se pokusily hodit vodákům kládu do lodi a prorazit močí most, ale vodáci nejeli a most všechnu odrazil. Cajk!

Kde udělali soudruzi z NDR chybu? (Foto Sony)

Pro mě významná událost se stala v hospodě pod Hlavaticí, kde jsem poprosil členy BT, jestli by dokončili proceduru mého vstupu do BT a hlasovali o mém ByTí, či neByTí. Povedlo se a já budu tento slavný moment slavit tak jako letos. Ve dřevěné mikrotojce. Na následný sex s nahaticemi jsem nebyl dostatečně dřevěný. Cajk!

Na Hlavatici bylo v plánu na Hendyho počest trochu nasněžit, nicméně přístroji se příliš nechtělo. Nakonec ho nepřemluvil ani let z vyhlídky, ale až Jazyk. Na oslavu jeho zručnosti jsem bouchnul šáňo a zajedl to pořádným sendvičem. To mohlo být tak poledne. A pak...

...pak bylo najednou pět ráno, já hledal na Turmanovi batoh a z posledních 17 hodin si ve střípcích vybavoval jen dvě věci - jak někam padám, nebo jak se odněkud škrábu. Ale prej to jinak bylo celkem cajk. Nebo teda spíš cajt...