Sraz kapřích bohémů

Letošní kapr pro mě nezačal fakt dobře. Probudil jsem se a děsně mě bolela hlava. Což by nebylo nic divnýho, kdyby bylo sobota, neděle nebo aspoň pondělí. Jenže von byl pátek. BT limit u Veseckýho se prostě trochu vymknul kontrole a když se vymknulo i moje myšlení, skončil jsem s Lorencem na Hudbě Praha mezi panelákama na Chodově. To by bylo ještě v pohodě, kdyby koncert neskončil pět vteřin po našem příchodu. Aspoň jsem pak s Myrkem nejel močit na Pavlák.

S křížkem po koncertě. Slyšeli jsme poslední dva akordy.

Takže v pátek jsem se k vlaku šoural s bolehlavem, bolebřichem a methanolovou rumkolou v báglu. Když se pak vydal rychlik z Hlaváku směr Protivín, říkal jsem si, jestli už na tohle nejsem trochu starej. Chlast, bordel (ve smyslu nepořádek) a řvaní, znáš to... Pak na Smíchově přistoupil Bořan, já se napil okeny a Krajícovo vodky a nějaký moralizovaní vzal (Hendyho) čert.

Hendy s čertem v bandasce

Jízda byla klasická. Průvodčí byli hned tři a ten jedinej pravej byl naprosto v pohodě, cestující z našeho vagónu zdrhali, jak když do tramvaje přistoupí houmlesák, a Znám jedny Vodňany, znám tu prdel, znám... V Protivíně jsme stihli oslavit gól Malty, vyfotit se s Bořánkem a vytvořit na nástupišti epesní pisoár. Číčenice si nikdo nepamatuje a na záchodě se do Vodňan jelo fajně, jen nás pak někdo nechtěl pustit ven, takže se skoro dojelo až na Pražák.

Další program byl klasickej. Intr, bowling, Družba, o melouny boj,... Jenže pak jsem ztratil SKLÍČKO vod brejlí. To, že jsem po Družbě lozil po čtyřech, nebavilo víc lidí, ale Krajíce kvůli tomu nikdo do hlavy kopat nemusel, o dělu Zuzce nemluvě. Hendy zavolal cajty, mě rozsvítili, takže jsem mohl líp hledat sklíčko, a za chvíli začal výslech. Cajtovi jsem řekl snad i to, co jsem nevěděl, ale nakonec jsem vyměknul a sklíčko jako škodu nenahlásil. Ještě by museli vzít otisky a rozjet pátrání. Nicméně Družbu jsme tím zavřeli, ale ono už stejně bylo skoro ráno.

Na kaprovi se mi líbí, že to je každej rok jako přes kopírák. Vlak-družba-cajti, prostě jistota za jistotou. Stejnou jistotou je i sobotní ráno. Z intru to je na blešák, co bys doplivnul, do bufáče pak ještě blíž. Vývar z rakve byl fakt brutální, kafe jenom s lógrem a chlebíček volezlej, ale nic jinýho jsme si ani nezasloužili. Stejně jako kapří trať. Třináct kiláků fakt brutus: Plot v bordelu, vysokej les uprostřed neproniknutelnýho napalmu, rána od ohraníku do kulí, špatně postavená kontrola, falešnej lampion vedle lampionu s telefonem a Veličenstvo, který na trati potkali snad úplně všichni. Bokymu jsem nasadil 19 vteřin, takže jsem mohl být spokojenej.

Jenže ze 105 minut práce jsem dostal strašnou žízeň, a tak jsem hasil vo sto péro. Na shromaždišti, intru, u Číňana, v hospodě. No a có?! No právě. Kapří zábava byl letos totální úpadek, protože dědek za magneťákem měl asi tři písničky a škemral po nás flešky s nějakejma flákama. Takže jsme si dali Olympiky a šli zase do Družby. Překvapivě nám tam nikdo nechtěl rozbít držku a nejvíc v pohodě byl vyhazovač Mekáč, se kterým jsem se nad ránem loučil jak s největšim kamarádem a slíboval mu, že za rok přijedeme zase. Což je celkem jistý.

Zahalekali jsme si jen trochu (Foto Kali)

V neděli jsem místo do Krtel musel do Prahy, protože na mě čekala služba. Budíček před osmou a pak půlhodinový čekání na zpožděnej bus mě skoro zabilo. I když jsem to hned zalomil a vzbudil se až v Praze, na Knížecí jsem se vypotácel, jak po srazu kapřích bohémů. Z přímek se staly zatáčky...

Why I shit on my blog?

Finally I find some time to write again on my blog. Many things happened and I have to mention some of them. The biggest change in my life is that I have started to work. I was making decision between two options: be a fucking clerk or a media cum. I chose the second one and became the most possible cum as I could be - I am working in sport department of Blesk. I would write more about my job, but my boss sometimes read this blog (Hi Jirka).
Since middle of September I have been living with Miška in a new apartment. Together with our housemates Myro&blondie we are watching over Danny`s flat. And for this moment with success - we have had only one angry visit of our neighbours.
The national competitions are over and it means that also my commentary is, for this year, over. Finally, I have to say.
Last weekend was The Carp. I know it would be better write single story about this glorious action, but I havn`t neither mental power nor time for it. So in short version: beer+marihuana+vodka+griotka doesn`t work very well --- if you want to destroy some train, don`t forget a bottle of whiskey in place of peace pipe --- kapr, take it easy --- where are you? anonymous face --- we pay. 90 please. 93 thanks ---

Mastercard priceless

карп, что?

Uff, další kapr za náma a pořád ještě žijem. Ale ani letos to nebylo zadarmo. Mirek DISKnul družstva, takže na Smícháč s nim přišlo i štěně. A ani ostatní nadílka nebyla chudá. Letos jsme místo plzeňskýho rychlíku zvolili berounskej pornograf a hned udělali výčet zklamání zájezdu: Boky, Hendy, Barka, EFGH. Pohyb pornografu dal jasné znamení k otevření prvních zásob a vršky Braníků, Balantýnky a já nevim čeho všeho ještě, daly vale lahvinkám. Největším dryjákem bylo Mirkovo bylinkové mlíčko, které se ale v nás muselo chvíli uležet. Když jsme zastavili v Berouně, řekli jsme Beroun a vypotáceli se z vlaku. Mirek už byl vysmátej jak lečo a já pořád ještě v pohodě. Jak tak čekáme na nástupišti a já nadávám na to, že mi mlíko nešlape, zjišťuju, že se z mých nohou staly dvě kotvy, že jsem nekompromisně přikovaný k perónu. Naštěstí mě Myška hlídá, abych neodjel do Březnice, která se mi neustále motá do cesty. Přestávám cokoliv stíhat včetně Zdendova konfliktu způsobeného zapálenou cigaretou. Prej už po nás jde policie. Nechápu. Nechápu nic, ale naštěstí už sedím ve vlaku. Absolutně ztrácím krátkodobou paměť, což se projevuje tím, že si sedám na půllitr, kterým jsem na sedačku položil o 20 vteřin dříve. Zúčastnit se jakékoliv debaty je nemožné, protože po pár vteřinách nevím, o čem je řeč. Svět se mi mění v jeden pestrobarevný flek, takže mě nechává v klidu i konečně úspěšné naražení sudu. Takový stav trvá docela dlouho, ale ve vlaku se nic neděje. Teda kromě parádních hlášek parádně napruzené průvodčí. Prej by byla hodně překvapená, kdybysme dojeli až do Číčenic. To ale děvečka nevěděla, že my jedem jen do Protivína. Loser! Právě Protivín mě zachraňuje a konečně zase trochu funguju. Dál už cesta ubíhá podle tradičního schématu, kdy má spousta lidí okno. Před 8 jsme ve Vodňanech, ťapem k učilišti a volá Zdenda. Že prej někdo nechal ve vlaku dva batohy a Tom je vzal. To nebyly našeho batohy, ty byly těch Gandalfů. Po tom, co se nás kvůli úsporám z rozsahu ubytovává 10 na pokoji pro 4, jedeme tágem do Družby, kde to klasicky ovládáme.
Ráno jsme klasicky marní, děsnej sušák a atak blešáku. Mirek kupuje za 3 pětky kombinézu Alberta Tomby, ostatní se za pár šlupek taky ohákli a už míří na Pražák. Take me home, Pražák road, to the place, I belong. Závod je kapří a pekelně dlouhej, ale postupy v části Mirky Vejvodový musely pobavit snad každýho a dvě parádní kaprovky na konci daly zavzpomínat na nejlepší ročníky. Hlavně ta, co byla asi o 200 metrů jinde. Pak přesun do Vodňan a večeře s Komančem. Byla to od začátku mišn imposíbl, bo who is fucking Elis? Hýbl, ale oslovovat Elis poupátko, to je vážně silný kafe.
Není na co čekat a tak bereme kapří zábavu útokem už v 9. Jírovec sice zase není, ale DJ se od minule rapidně zlepšil, takže můžeme pařit už od začátku. Mirkovi se v kombošce potí kule, Pidinovi narostly kozičky a tancuje prdelním stylem, Zdenda s Vašnou hledají na mapě Tehov, všichni mají na tělech rudé obtisky tlap a Veličenstvo v kůži chrní jako vždy. Vrcholem večera se stává song Karla Zicha Alenka v říši divů, který nám dal šanci zazpívat Elis, jak to opravdu je (Hýbl, Kali, Komanč, Noufak?). Po půlnoci nás pořadatelská služba poslala do prdele, tak jsme šli. Někdo do družby, někdo spát. Proto nevim, co se dělo v Družbě, ale každopádně když přišel Zdenda do tělárny, chrněl mu ve spacáku chlap a ne Tehov.
Ráno zase krutý, hlavně venku výborná mlha, jinovatka a teplota těsně nad nulou. Nejlepší čas na hledání lampionů. Naštěští jsme mohli vytvořit luxusní pětičlenou skupinu, řvát, co?, házet po sobě houby a pak se sofistikovaným způsobem prostříhat ke konečnému pořadí. Vyhrálo samozřejmě Veličenstvo. No a bylo to. S Myškou jsme vyrazili na stop a i když to ze mě muselo táhnout na 100 honů, v pohodě jsme se dokokotili do Prahy.

Fotky ZDE

DUDE, WHERE`S MY CARp?

Where? Only 29 hours ahead of us and the countdown cuts minute after minute to the carp`s train departure. You can check how many minutes are missing right now on Betov.
I have to tell you what does mean for me the introduction into hall of glory of Regional studies department. People often ask me why I have gone in September down with my shape. And I reply them that I have gone down with my shape since last year`s September. Sweet, what? But with the carp`s horizont I decided that I must change something. I tried to replace coach (Pepi Ďurčat, the captain), drink another beer brand (Samson in place of Cloister) or reduce handjob. All without success. Finally helps comeback to the old ways. Sunday - football match on Flora, Monday - floorball deathmatch, Tuesday - jogging with past O-stars (Pápn, Zdenda, Boky), Wednesday - swillcharade on Strahov open air. I can say that I feel my life`s shape and I`m very optimistic. No one can stop me, except carps`s train conductor. Very fine, what?
Today, I have to also end the trilogy and publish my text from Waterville carp 2006. Any Marcelka or firefly in this partly rhymed article, but never mind - Ladyboy rules!!!

K.A.P.R. RÝMUJEM, RÝMUJEM

Stejně jako formule eins bez toho skopčáckýho ksindla Šumachra nebude ani kapr bez Marcelky či Světlušky takový, jako dřív. Ale pořád se vyplatí na něj jet, protože rok co rok se najde nějaký exot, který dá kapříkovi punc jedinečnosti a neopakovatelnosti. Letošní ročník nenapsal jeden silný příběh, ale řadu drobných epizod, které někomu zanechaly jizvy na srdci, jinému zas cirhózu v játrech.

Zahoukal vlak, otvírák cvak, Paroubek v pysk, jasný to zisk.

A to jsme ještě nenastoupili do vlaku a mě se už točila hlava. Rychlík na Plzeň byl klasicky narvanej, cestující zakouleli vočima, když jsem nad nima píchnul flašku Dona Simona a 40 minut do Zdic rychle uteklo.

Zdice malé nádraží, batoh jako závaží, narvaný až po víka, flaškami od Braníka.

Nu museli jsme batohům trochu ulevit, na což bylo během hodinky na nádražku času dost. Já jsem pro jistotu ulevil rovněž svému zažívacímu ústrojí. Škytka je sviňa. Ale ve Zdicích bylo zase pěkně, stejně jako loni. A Pragováci měli super kšiltíky.

O hodinu později, uhýbejte raději, Taďas pivu rozumí, šetřit se však neumí.

Mirek, který dorazil následujícím plzeňským rychlíkem, byl doslova konsternován výkonem pragováka Tadeáše. Jak utržený ze řetězu, hlasajíce, že mu nesmí nic utéct, zvládá 6 piv za 40 minut a podřezává si pod sebou pana Větvičku. Ale k tomu se ještě dostanu.

Rychlíkem do Protivína, neopít se? Volovina. Babice nám nevěří, že močíme ze dveří.

celý text zde

2003 recap

Just like carp01 had also the 2003 volume of this legendary race female hero. Marcelka had found a dream work in one famous fast food corporation and had quited with orienteering, so there had to be found out her`s successor. Straight from west Bohemia came firefly - girl, which name have not be outspoken. After the article, which you can read below, had been published, I had some informations about liquidation of myself. So the article was deleted and later published again in stars version, same as you can read now...

KAPR 2003 aneb jak nezbalit **** ******** (*******)

Kapitánův deník, kapří čas -0:30

Stojím frontu v Tescu a v ruce mám sVÍCi, bráníček a čtvery slaný tyčinky. Za půl hodiny jede vlak, snad to stihnu.

-0:15 Pohoda, dorážim na Smícháč. Je tu snad celá pragovka, od nás Miro, Mráz a Vořech. Miro s sebou táhne obrovskou krabici plnou chlastu. Hold DISKat závody se nevyplácí. Všichni popíjejí lahváče, jen Blemcačka a Eda tu nejsou. Čekají na hlaváku. To mají dost smůlu. Vše se dává do pohybu směr nástupiště. Při pohledu na Mirovu bednu pokládám otázku, kdo se první pobleje. Ještě netušim, že to budu já.

0:00 Vlak se rozjíždí a my taky. Vořech otevírá Měšťánka v PETce, já a Mráz svíce, Miro míchá rumkolu. To nám to pěkně začíná. Pragovka se taky činí, ale moc jim to nejde. Průvočí snědší pletě nám přeje veselou cestu. To ještě neví, co ho čeká.

0:30 Zastavujeme v Třebáni. Už jsme pěkně našláplí a mladí pionýři už zcela opustili náš vagon. Po další půlhodině stále stojíme v Třebáni. Moc nás to už nebaví, ale naštěstí máme ***** *********. Jmenuje se ****, možná ** ********* a je ***** ******...celý text zde

Waterville carp is coming

With all glory and poorness, magnificence and misery, sympathy and nauseousness, delicious vari-coloured autumn and dirty still-pissing autumn, full bottle of Branik and empty bottle of Branik or with hangover and hangover.
In days to come I will refresh your mind with Waterville carp recaps from years 2001, 2003 and 2006 starting now with year 01, when the hero was Marcelka. God bless her`s mega-tits and nano-intellect.

Pátek večer. Právě jsem měl sedět v hospodě ve Vodňanech. Místo toho jsem v Edenu na hokeji. Slávie vyklepala Vsetín, ale stejně bych byl raději v tý hospodě na růžku, kde už pravidelně trávíme předkapří večer.
Sobota ráno. Praha je zahalená v husté mlze a normální lidi ještě spí nebo sledují Pokémony. My sportovci však nasedáme do expresu Praha - Kapr a svěřujeme svoje životy kapitánu Kostějovi. Je klid, po hájweji letíme. Přichází objižďka a s ní mizí i klid v busu. Děcka nám ukazují své pěvecké umění. Takhle zpíváme taky, ale oni jsou střízlivý. Ticho nastává až po projetí metou s nápisem Krtely. Jsme na kaprovi. Všude okolo tradiční jabka, ale jsme přece u vody a ne někde na horách. Krademe si pár jablíček k snídani a čekáme. Pak se běží. Na Kratochvíli to známe, kapřích kontrol je dostatek a napalmu taky. Novinkou v lese byly anténky schovaný v pasece. Myslím, že jsem je potkal jenom já. Asi 1/2 metříková tyčka zavinila, že jsem skoro přišel o falus. Nakonec to odnesl jenom dedáč a mé stehno zdobí pěkný schlitz. Přesto útočim na vítezství. Jan M. taky. Mirek K. ne. Míša N. už vůbec ne. Zdendulovi P. se daří a háďatům taky. Pak nastal problém! Škola otevírá za 2 hodiny. My kluci, co spolu takhle chodíme, si s tím už víme rady a doplňujeme tekutiny. Mícháme si PETku o kole a rumíčku. Na cestu (9km). Na cestě PETka padá...Celý text zde