Čtyřdenní spravování vázání

Jelikož mi už ze závodění, jak říká tenistka Záhlavová-Strýcová, začalo mrdat v hlavě, musel jsem se trochu proluftovat a dovolená v Zillertalu mi přišla jako docela dobrej nápad. Obzvlášť když jsme tentokrát poslali BT ultras dělat průsery do Itálie a urobili si to takový rodinný - čili spousta spravování vázání, plechouty kam se podíváš, nerušenej spánek a tobogány. A poněvadž bylo tři ze čtyř dnů azuro, jako bonus jsem si ožehnul tlamu a na dalších závodech budu aspoň jako černoch trochu vypadat, když tak ještě neběhám.

Naše grupa. Chybí akorát Kuss, kterej už seděl na Schnitzelhütte a vychutnával si řízek přes celej talíř

Vázko jsme s Pidisem spravovali o 106

Doma jsme jeli plechový Pittingry za 39 centů...

 

...na sjezdovce točenej Zillertal Bier za 3,40 - 4 eura

 

Největší zabiják zájezdu byl Pidis a to nejen kvůli fešnýmu účesu na jazýčka

Přehlídnout se totiž dají i cedule velikosti pláten Muchovy Slovanské epopeje...

...a lanovka vám pak za výtlemu vlekaře (který tuhle scénu na Krimml expressu vidí x-krát denně) vohne hůlky do pravého úhlu, aby se při pokusu o narovnání zlomily

 

Jak už to ale bejvá, závodění mi rychle začalo chybět. Nejdřív jsem zkusil uhasit absťák na tobogánu v akvaparku, ale ani (ne)povolený doping v podobě whiskey s kolou mi nepomohl Pidinovi naložit. Příčinu neúspěchu vidím v tom, že on si mohl udělat z plavek tanga, zatímco já, abych změnšil odpor, bych musel poslat trenky napřed. Takže mi nasadil setinu. Nezbylo mi tedy než spravit vázání, v aerodynamickém tunelu vytunil sjezdařský postoj...

 

 

...a potom všem ukázat nekompromisně záda na skikrosu. Dokonce jsem ujel i kameře.