Salam alejkum, bejku

Ačkoliv se mi někteří lidé stále smějí, když jim řeknu, že dělám v Blesku, mě je to upřímně jedno. Obzvlášť když se díky práci kouknu na místa, kam bych se normálně nedostal. Třeba na hlavní tribunu v Edenu nebo na nový okruh formule 1 v Abú Dhabí.
V Emirátech jsem od středy a ještě jsem nedostal sračku. Může za to fakt, že tu je všechno dost evropský. Teda až na tu poušť a holky v sexy hábitech. Jinak ale Abú Dhabí nenabízí nic, z čeho by si člověk mohl nakapat do gatí. Beton, sklo a jeřáby, které staví podivné budovy na podivných místech. Třeba mešita nejvyššího místního šejka veliká jak půlka Prahy nebo barák připomínající ruské kolo.
No a samozřejmě samotný okruh, který vznikl za 23 miliard korun na místě, kde před dvěma lety nebylo vůbec nic - jen písek a ještě pár let před tím moře.
O zajímavé historky je zatím docela nouze. Alláhovi očividně nevadí, že Nearabové do sebe lejou ohnivou vodu, a tak jim bylo včera na slavnostním otevření nabízeno v množství větším než velkém. Taková klasická situace z české hospody, kdy půllitr je v podstatě bezedný, se odehrávala s vínem a šampaňským.
No a největší gól pobytu přišel hned na letišti. Šéfík z Toyoty, která nás sem vzala, nedostal vízum a bylo mu řečeno, ať chvilku počká. V tu chvíli za ním přišel nějaký Slovák, že už takhle čeká 32 hodin. Tak Salam alejkum...