Fotbalová horečka

V posledních týdnech mě zachvátila fotbalová horečka. Sere pes, že za necelý měsíc začíná EURO, to mě po nenominování Řepky nezajímá, ale v sobotu hraje Slávie o titul v Edenu s Jabloncem a v pondělí a úterý vrcholí jarní část Strahovské ligy za účasti THC NP Dynamo Mapník.
V sobotu jsem měl běžet a poté komentovat áčkový middle v Jihlavě. Jenže první soutěžní zápas Slávie v Edenu a k tomu ještě o titul - to si nemůžu nechat ujít. Jihlavským pořadatelům jsem se omluvil a zakoupil celkem bez problémů lístky vedle kotle. Po letech se tak vrátím na edenskou severní tribunu a doufám, že bude co slavit. Případné oslavy mi však komplikuje přesun do Jihlavy. Žlutý bus mi jede v sedm.
Paradoxem mé fotbalové horečky je, že mám snad nejhorší fazónu za poslední rok. Mé střely jsou k ničemu a když stojím před prázdnou bránou, tak si přišlápnu míč a rozsekám se. Naštěstí moje úkoly v týmu nejsou tvořivého charakteru a na to, aby člověk zboural soupeře tvrdou střelu nepotřebuje. Sám jsem si navíc zakázal chodit na útočnou půlku, čímž jsem eliminoval nebezpečí trapně promarněné šance. Jak se vlastně THC NP daří? Skupinu jsme vyhráli a to hlavně díky Rejmisovi, který dal v 7 utkáních základních skupin 32 gólů a vyhrál tabulku střelců. První kolo play-off jsme měli volný los a ve druhém jsme narazili na tým exsuperstar Aleše Burketa. Naštěstí jsem klukům neřekl, že proti nám někdo takový hraje a překvapuje mě, že si toho nevšimli, protože moc exotů v 20°C nehraje v šusťákové soupravě a rukavicích. Takže ho nikdo nechtěl zabít a do tří jsme šli jen jednou. Výhra 5:2 byla jištěná a zasloužená, ale hlavně nás pro příští rok posunula do třetí ligy. V úterý jsme měli nastoupit proti FK Kamšots, ale ty chuligáni nedorazili, takže nás do semifinále doprovodilo kontumované skóre 6:0. V boji o finále nás čeká ZLEJ SE(N)!, který postoupil po soupeřově inzultaci rozhodčího. Máme se rozhodně na co těšit, obzvlášť když za zlej sen hraje futsalový reproš Frič, ale motivace dvou beček za celkové vítězství je velká.