Thursday, March 27, 2008

Klidně poslední než mrtvý

Pár dní poté, co jsem na Zhaly.kom vyrukoval s mottem "Lepší druhý než mrtvý", jsem se v lese dvakrát málem zabil. Ano, nadešel čas zrekapitulovat první opravdový víkend s lampiony!
Závod číslo 1 - Jarní skály na Kosti. Po první letošní nadměrné dávce zevlingu jsem vyrazil do lesa s cílem se pěkně proběhnout a nebýt poslední (tedy osmý) teplouš, co platí všem pivo. Oba cíle se mi podařilo naplnit, i když pěkné proběhnutí skončilo asi po 30 minutách, kdy jsem se začal trápit a i když jsem střádal mentální sílu po celou zimu, došla mi podezřele brzo (na 13. kontrole). To už jsem měl za sebou hrůzostrašný pád hrudníkem přímo na pařez. Doslava "breathtaking show". Bohužel moje egoexhibiciomaniální schopnosti nejsou rozvinuty tak jako u mých mnohem slavnějších kolegů-bloggerů, takže fotku obrovské modřiny na mé obrovské mužné hrudi, která spíš než úraz z OB připomínala památku na návštěvu u Mé Paní, nemám.
Odpoledne a večer se po S-M párty konala pro změnu gay párty. V hlavní roli mnich Boky aka nasrané prasátko. Jeho performance na téma "Už žádné perforace" a "8 teploušů" neměla konce a neumlčila ji ani návštěva Vymazleného králíčka a Rolanda.
Na neděli jsme pro Jarní pohár složili štafetu snů: Zhaly.kom, Zdenda.kaufland, Veličenstvo.com a Vašo.hradečák. Mezi takovými legendami jsem se cítil trochu nervózní, obzvlášť když mě hned cestou na jedničku vystrašil pán s košem (viz mapa). Není divu, že mi hned v úvodu trochu cuklo čelo balíku. Ale šel jsem si svoje tempo, časem se i rozběhl a před diváckou jsem doběhl mladšího Kazdiče. To jsem od čela (=Lorence) dostával dvě minutky. A když jsem na 17 doběhl nejskromnější ze všech osmi služebně nejstarších teploušů, věděl jsem, že moje nevalná zimní příprava přináší ovoce. Naneštěstí jsem si natáhl kalhoty ještě před brodem. Ten přišel o kontrolu později a měl ho ulehčit žebřík z kulatin. Byl jsem obezřetný a řekl si: "Petře, máš skoro metrák. Hlavně aby to pod tebou neruplo". Ku podivu neruplo, ale jak jsem v běhu na žebřík skočil, svezla se mi po kulatině noha a jak široký, tak dlouhý jsem se natáhl přímo na žebřík. Pár příček podemnou křuplo, trochu jsem se vycákal mezi LeKli-nami, ale hlavně jsem dostal před tlamu, kule a obě holeně. Uviset v takovém stavu eSGéčko a Kazdiče moc nešlo, ale naštěstí udělali na předposlední kontrolu chybu, takže jsem byl v cíli v kontaktu s naší a jičíňáckou první štafetou, celkem na 20. místě. Very nice...Takže příště radši poslední než mrtvý.

3 comments:

papn said...

a pak že běh po lese není zábava. orienteeringu hip hip hip!!!

betak said...

jej asi jsem o něco přišel, ale po přečtení už vše vím:)

Zhaly said...

mozna tusis, ale jak vypadalo nasrany zviratko je slovem nepopsatelny. ale urcite budes mit prilezitost stat se jednim z 8 teplousu nekdy v budoucnu...