Kámo, taky běžíš na pivo?
Jako léto bylo celkem dobrý. Teda kromě pěstování růže, narážení bůčku a kinderpárty na PP. Zvládl jsem svatbu bez kapky alkoholu, zajezdil si na silničce s vítězem Tour, v Boru viděl skákající prdel a šel dvojku ve Stromovce za 6:39. Jenže poslední zažitkový víkend stejně trumfnul všechno - včetně domácí projekce Babovřesk.
Přitom stačilo splnit jen tři podmínky:
1) Nejet na Sklárnu
2) Nejet na Východky
3) Nejet na West Cup
Místo toho, abych nedoběhl další vícedenní, jsem projel termínofku na Běhej.com a jel běhat.com do Kácova. Dačka nám neslouží, takže nás do souběžné veteránské rallye nepřihlásili a museli jsme s eNPéčkem utíkat. Devatenáct kiláků, napůl terén/napůl asfalt, sem tam kurevskej kopec.
Rozběhl jsem to s pejskama a týpkem s dekou, ale už během zaváděcího kola kolem Sázavy mi bylo jasný, že takhle to nepůjde. Radši jsem je nechal běžet.com a až po výšvih odstavnym pruhem sledoval vzdalující se záda Tottiho. Pak mi plivač zmizel. Na to mě docuknul intelektuál s bavlnářem, jenže ten po chvíli šlápnul do bahýnka, zacákal si lejtka, zamrčel něco o tom, že se na to může vysrat, a odběhl.com se ošplouchnout do řeky. Intoš mi zmizel na první občerstvovačce - kafe ani cheesecake neměli, tak valil bez zastavení. V nejdelším stoupání do Kácovce si to zezadu přihasil elasťák, což byla moje spása, protože mě na patách vytáhl až na kopec. Když jsme si pak cupitali dolů, prohodil: "Taky se tak těšíš na to pivo v cíli?" Jo, má to svý výhody mít finiš přímo před pivovarem. Obzvlášť když je to Kácov. Takže s vidinou orosenýho Hubertusu jsme se pustili do posledních pěti kiláků. Ale s elasťákem jsem vydržel jen pod silnici. Zatímco on mi utíkal fest, závěrečná trojka znovu podél trati a Sázavy mi neutíkala vůbec. Ale pak už jsem uviděl komín pivovaru, ucítil slad a bylo to. 85 minut práce, 9. místo, dvojka od pátýho Tottiho, devítka od vítěznýho triatlonisty na dietě, kácovská desítka, petka na doma a řízeček jako odměna.
Na druhou fázi jsem vyměnil v Praze Jiřina za Zvířátko a jel za Pápny na venkov. Posezení náramné, ale důvodem naší návštěvy byly především vinařské slavnosti u Berouňáka (kterej před námi radši utekl do Itálie) v Dobřichovicích. No mohl jsem si vzít na takovou akci povolanějšího parťáka, než je Bokovka? Takže jsme si dali dvě skleničky, posoudili vůni a barvu, smočili jazyk a someliér Boky odběhl.com ke stánku pro Budvar. Já vydržel a musím říct, že našel ve vínu i docela zalíbení, takže jsme před půlnocí na koncertu Timudej řvali Banánovou šťávu jak pominutí.
Příjemným bonusem bylo ráno takřka bez kocoviny. Jak na tom byl Boky, nevím, protože ho vyděsil ohlášený příjezd Pacloše na cupitačku, takže skočil na slona a zmizel. Udělal chybu. Pápn nás pěkně protáhl a pochlubil se i se svým byznys projektem v rokli. Vrabčák našel Karlštejn a já mlčel, funěl a dřel. A tečku za supr víkendem obstaral gastronomický zážitek ve Slowpeci (sorry kluci za tu dvanáctku).
BTW: Zaznamenal jsem pochybnosti o mym kiláku za 2:45. Tady je důkaz.
Přitom stačilo splnit jen tři podmínky:
1) Nejet na Sklárnu
2) Nejet na Východky
3) Nejet na West Cup
Místo toho, abych nedoběhl další vícedenní, jsem projel termínofku na Běhej.com a jel běhat.com do Kácova. Dačka nám neslouží, takže nás do souběžné veteránské rallye nepřihlásili a museli jsme s eNPéčkem utíkat. Devatenáct kiláků, napůl terén/napůl asfalt, sem tam kurevskej kopec.
Rozběhl jsem to s pejskama a týpkem s dekou, ale už během zaváděcího kola kolem Sázavy mi bylo jasný, že takhle to nepůjde. Radši jsem je nechal běžet.com a až po výšvih odstavnym pruhem sledoval vzdalující se záda Tottiho. Pak mi plivač zmizel. Na to mě docuknul intelektuál s bavlnářem, jenže ten po chvíli šlápnul do bahýnka, zacákal si lejtka, zamrčel něco o tom, že se na to může vysrat, a odběhl.com se ošplouchnout do řeky. Intoš mi zmizel na první občerstvovačce - kafe ani cheesecake neměli, tak valil bez zastavení. V nejdelším stoupání do Kácovce si to zezadu přihasil elasťák, což byla moje spása, protože mě na patách vytáhl až na kopec. Když jsme si pak cupitali dolů, prohodil: "Taky se tak těšíš na to pivo v cíli?" Jo, má to svý výhody mít finiš přímo před pivovarem. Obzvlášť když je to Kácov. Takže s vidinou orosenýho Hubertusu jsme se pustili do posledních pěti kiláků. Ale s elasťákem jsem vydržel jen pod silnici. Zatímco on mi utíkal fest, závěrečná trojka znovu podél trati a Sázavy mi neutíkala vůbec. Ale pak už jsem uviděl komín pivovaru, ucítil slad a bylo to. 85 minut práce, 9. místo, dvojka od pátýho Tottiho, devítka od vítěznýho triatlonisty na dietě, kácovská desítka, petka na doma a řízeček jako odměna.
 |
| V téhle póze člověk většinou končí až po návštěvě pivovaru. |
Na druhou fázi jsem vyměnil v Praze Jiřina za Zvířátko a jel za Pápny na venkov. Posezení náramné, ale důvodem naší návštěvy byly především vinařské slavnosti u Berouňáka (kterej před námi radši utekl do Itálie) v Dobřichovicích. No mohl jsem si vzít na takovou akci povolanějšího parťáka, než je Bokovka? Takže jsme si dali dvě skleničky, posoudili vůni a barvu, smočili jazyk a someliér Boky odběhl.com ke stánku pro Budvar. Já vydržel a musím říct, že našel ve vínu i docela zalíbení, takže jsme před půlnocí na koncertu Timudej řvali Banánovou šťávu jak pominutí.
Příjemným bonusem bylo ráno takřka bez kocoviny. Jak na tom byl Boky, nevím, protože ho vyděsil ohlášený příjezd Pacloše na cupitačku, takže skočil na slona a zmizel. Udělal chybu. Pápn nás pěkně protáhl a pochlubil se i se svým byznys projektem v rokli. Vrabčák našel Karlštejn a já mlčel, funěl a dřel. A tečku za supr víkendem obstaral gastronomický zážitek ve Slowpeci (sorry kluci za tu dvanáctku).
BTW: Zaznamenal jsem pochybnosti o mym kiláku za 2:45. Tady je důkaz.
